Tipy a triky

ZVUKY můžeme rozdělit do dvou skupin:

Zvuk č. 1 - typ „Ohrožení“: Jakýkoliv zvuk, ne příliš hlasitý (takže se mi to jen mohlo zdát), nebo naopak velmi hlasitý (takže je celkem jasný, co to vlastně bylo – i když člověk stejně nikdy neví). Zvuk typu Ohrožení většinou vyvolává pocit „pozor – možná se začnu bát“ – samotná myšlenka, že bych se mohla začít bát, většinou již s sebou nese vyšší pozornost ke všem zvukům, člověku začnou v hlavě probíhat představy, co bych dělala, kdyby někdo vešel dveřmi, okny… a tím se člověk vynervuje natolik, že se snadno přiblíží k pocitům při zvuku č. 2.

Zvuk č. 2 – typ „Vysoké nebezpečí“ To je zvuk, u kterého jsem přesvědčená, že v domě někdo je, a prudce si sednu, nedýchám, abych nebyla slyšet, srdce buší tak, že vlastně stejně nic neslyším, jenom to bušení, číhám na další zvuk, abych poznala, kde ten člověk je, a pokud už neslyším nic, jdu se opatrně podívat z okna nebo přilepím ucho na zamčené dveře, ale to se většinou neodvážím, tak dvě minuty ani nedýchám, jen pozorně naslouchám všem zvukům a pak si jen potichu lehnu s nastraženýma ušima, dokud neusnu.

No a přijde-li po zvuku č. 2 ještě nějaký další zvuk či více, tak to už jsem úplně šílená, mozek běží na nejvyšší otáčky, snažím se vymýšlet všelijaká řešení, jak se bránit nebo kudy nepozorovaně utéct.

Škoda, že mě nikdo neupozornil na možnost doplnit náš zabezpečovací systém o přenosné panik tlačítko už dřív, mohla jsem být v klidu. Když se mi něco nezdá, vezmu si panik tlačítko do ruky. A když jde do tuhého, tak ho prostě zmáčknu. Obvykle do pěti minut přijedou Richard s Pavlem nebo Viktor s Frantou (s pánama od zásahovky jsem se již trochu seznámila), prohledají zahradu, a když je pozvu dovnitř na kafe, tak se podívají i za záclony, pod gauč nebo do koupelny a jiná „kritická“ místa.

A ještě pár drobných rad na závěr:

Nespoléhejte na pomoc policie – pokud se vám je podaří přesvědčit, aby k vám přijeli, tak se ukážou za půl hodiny, budou jenom chvilku postávat za plotem a pak zas odjedou.

Pokud nemáte přenosné panik tlačítko, můžete pro přivolání pomoci využít klávesu na Vašem ovladači. Bohužel většina podezřelých zvuků se ozývá právě z haly, takže bych tam sama nikdy nešla.

V přenosném panik tlačítku je třeba čas od času vyměnit baterku (raději dříve než později!).

Stop pevné lince

Přenos informací z ústředny elektrického zabezpečovacího systému na pult centralizované ochrany lze zajistit mnoha způsoby – přes rádiový vysílač, GSM a GPRS komunikaci, přenos v síti internet až po připojení pomocí jednotné telekomunikační sítě. V čem spočívají hlavní rizika při přenosu dat po pevné lince?

Zkusme se vžít do role protřelého „bytaře“. Před vloupáním si objekt samozřejmě zmapujeme. Že je objekt zabezpečen pomocí EZS a navíc připojen na PCO je zdánlivě nepříjemná okolnost, dokud nezjistíme, že je připojen pevnou linkou. Není tedy nic jednoduššího, než přestřihnout jeden telefonní drát v ústředním rozvaděči (ten je obvykle snadno přístupný nejen pro techniky telefonní společnosti), a o vloupání se nikdo nedoví.

Snadná napadnutelnost pevné linky je známá skutečnost. Přesto jsou na trhu služeb PCO poskytovatelé, kteří tento způsob připojení jednoznačně doporučují. Při připojení po telefonní lince je to, jako když si majitel objektu koupí ty nejlepší bezpečnostní dveře a klíče od nich nechává pod rohožkou.

Zabouchnuté dveře

Zabouchly se Vám dveře nebo jste ztratili klíče?

Máte-li službu Střežení nebo Střežení Plus, můžete klíče od svého domu nebo bytu svěřit zásahové skupině. Pak již stačí jen zavolat na dispečink PCO, jehož operátor k Vám okamžitě vyšle zásahovou skupinu.

Klíče jsou samozřejmě uschovány v bezpečnostní zapečetěné obálce, aby nemohlo dojít k jejich zneužití. Zásahová skupina k Vám dorazí během pár minut, takže odpadá zdlouhavé čekání na zámečníka. Telefonní číslo na dispečink PCO je obvykle vylepeno na vstupních dveřích nebo na venkovní siréně.

Tento druh výjezdu je zpoplatněn částkou 595 Kč, při přivolání zámečnické pohotovosti však obvykle zaplatíte víc a ještě hrozí poškození zámku.

Přišly děti domů?

Chcete získat aspoň orientační kontrolu o tom, kdy Vaše dítě přišlo domů třeba ze školy?

Většina komunikačních zařízení umožňuje odesílání všech informací, které ústředna poskytuje, na pult centralizované ochrany. Zvolíte-li doplňkovou službu Kontrola vstupu do objektu, operátor PCO Vás bude informovat vždy, když bude zabezpečovací systém odkódován, navíc může i sdělit, kdo uživatelský kód zadal.

Doplňková služba Kontrola vstupu do objektu je zpoplatněna částkou 95 Kč měsíčně.

Hlídání stavby

Zkušenosti stavebníků, kteří již mají dům postavený, hovoří jasně – domek je třeba zabezpečit již během výstavby. V době stavby je domek „otipován“ zloději, kteří se do něj vloupou přesně v okamžiku, kdy jsou přivezeny zařizovací předměty (kotel, radiátory, kuchyňská linka se spotřebiči, sanita apod.). Pomocí magnetických kontaktů lze navíc hlídat třeba i okapy.

Elektronické zabezpečení stavby je téměř nezbytné. SV-AGENCY zapůjčuje starší komponenty, které jsou v době předání vyměněny za komponenty nové, čisté a nepoškozené stavebními pracemi. SV-AGENCY také nabízí pronájem bezdrátového zabezpečovacího systému s GPRS komunikátorem pro přenos dat na PCO po dobu stavby. Po dobu hlídání stavby jsou zákazníkovi nabízeny služby pultu centralizované ochrany za zvýhodněné ceny.

Střežit lze uzavřený objekt se stálým přívodem elektrické energie. Po dobu stavby obvykle není poskytována služba Střežení Plus.

Bezdrátový alarm: snadné, rychlé a čisté řešení

Bezdrátový zabezpečovací systém je řešením pro všechny majitele nebo uživatele bytů, domů i chat, kteří chtějí účinně a rychle chránit svůj majetek, ale nemají nainstalovaný alarm. Veškerá komunikace mezi ovladači a ústřednou, mezi detektory a ústřednou i mezi sirénami a ústřednou probíhá vzduchem, není třeba instalovat žádné lišty nebo zasekávat kabely pod omítku. Montáž bezdrátového zabezpečovacího zařízení je jednoduchá, probíhá tedy rychle a cena za montáž je obvykle nižší než u drátových systémů. Nevýhodou bezdrátových zabezpečovacích systémů je užší sortiment detektorů a nutnost pravidelně (obvykle ročně) měnit tužkové baterie v detektorech a ovladačích.